www.rever.estranky.cz

A

a (spojka) - ar
abeceda - tengwanda
aby - yara, sa
agónie - nwalmë, unqualë
agónie, smrt - qualmë
ach! (citoslovce) - ai!
ale - ananta, nan
alej - aldëon
altán - ampano
anebo - var
ano - tancavë (dosl. jistě)
armáda - hossë
armageddon - Ambar-metta
astronom - meneldil
averze - yelma
ať - nai
avšak - ananta, nan
až - írë
až do - tenna
ažna, mimo - hequa

B

baldachýn - telumë
balrog - Valarauco, pl. Valaraucar
balzám - lipsa
báseň - lairë
bátse - rúca-, ruca-; aista-
bavlník - línë
bázeň - áya
bázlivý - caurëa
bdít - tir-
běda! - ai!
bědování - nainië, nairë
bědovat - naina-, nyéna-
bělostný - fána, fánë
bez - ú
bezpečný, zabezpečený - varna (příčestí trpné)
bezstarostný - wilwa
bidlo - tulwë
bílá - fána, fánë
bílý, chladný, bledý - ninquë
bít - palpa-
bitva, boj* - mahta
blaho - almarë, almië
blažený pocit - alassë
blaženost - almarë
blednout - quel-
blednout, umírat - fir-
blednout, ztrácet se (pomalu) - fifíru-
blednutí - quelië
blednutí, ztrácení - fifírula
bledý - marya, isca
bledý, chladný, bílý - ninquë
bledý, matný - néca, pl. néce
blesk - íta, sarco*
bloudit - ranya-, ran-
blyštěníčepele - hyandarussë
blyštět se - ita-
blyštivý - itila
bodat - nasta-
bodavý - maica, laica (?)
bodec - nassë
bodlina - erca
bohatství - alma
bohatý, vzkvétající - alya
bochník (kulatý) - cornë
boj - mahta*
bojácný - caurëa
bojováformace - kompaktní - sanga
bojováformace - mužské kopí - nernehta
bojováformace - ochranný štít - sandastan
bojovat - mahta-
bojovník - mahtar
bojovník (soštěpem) - ehtyar
bolavý - naica
bolest - naicë
bolest, způsobovat - nwalya-
bolestivý - naica
bolet* - naiya-
borovice, pinie - hórë
borůvka, malábobule - piuca
bota - hyapa
bouře (hlukbouře) - raumo
bouřlivý - verca
božství - valassë
bradka - fanga
brána - ando (velká brána - andon)
bránit, nenechat pokračovat - nuhta-
bránit, znemožnit - stama-
bratr - toron, pl. torni
brilantnost - rillë, rildë
bríza - hwesta, vílë
brnkat - quingi-, tango-
brod - tarna
brož, jehlice - tancil
brzdit, nenechat pokračovat - nuhta-
brzký - arinya*
brzy - rato, arinya*
břečťan - etil
břeh - falassë, hresta
břeh (oblázkový, štěrk) - sarnië
břeh, pobřeží - hyapat
březen - Súlimë
břeh řeky - hyapat
břicho - cumba, cumbo
bříza - versil, silqueléni, silwin
bude - ëuva, nauva, nuva
budiž - nai
budova - ataquë
buď/te pozdraven/i! - aiya!
Bůh - Eru
bujný - verca
buk - neldor, neldorin, feren, fernë
burácející - rávëa
burácení - rávë
bušit - palpa-
bydlet - mar-
býk - mundo, tarucco, tarunco
byl - né
byli - ner, nér
bylonebylo - yalúmessë, yáressë
bystrý - finwa
být - ná - jsem, jsi, je; nar - jsme, jste, jsou; nai - budiž; né - byl; ner - byli; uin, umin - nejsem=I am not, I do not (1. os. aorist) (min. čas úmë) ávan, ványë - nebudu (I will not); ëa - je, ve smyslu existuje; ná je spíše spona
být (je) - ná (spona), ëa (samostatné sloveso)
býtdost - farya-
býtchladný - niqu-
býtnadněčím - lav-, min.č. lávë
býtnejasněvidět - valca-
býtšťastný - valina-
bytost - onna
bytost (bez fyz. těla) - ëala, pl. ëalar
bývalý - yara

C

Cassiopeia - Wilwarin
cele - aqua
celek, všechno - ilúvë
celý - ilqua, ilqa; quanta
cesmína - ercassä
cesta - mallë, pl. maller, tië, pl. tier
cestovat - lelya-, linna- min. č. lendë
cín - latúcen
cínový - latúcenda
cit, cítění (mužské) - hanu
citát - eques, pl. equessi
cítit (vůni/zápach) - holta-
cítitodpor z něčeho - feuya-
co - ma
co? - mannat?
co je - mana
ctitel - melindo
ctitelka - melindë
cuknout - rihta-

Č

čaj - tye
čára - tecco
čaroděj - istar, pl. istari, sairon
čas - lú
časně - arinya*
časný - arinya*
část - cirma
často - rimbo
častý - rimba
čelisti - anca
čelovojska - nehta
čepel (nože...) - hyanda
čepel, jejítřpyt - hyandarussë
černý - morna, pl. mornë
čerstvý - venya, wenya
červ - lókë
červen - Nárië
červenec - Cermië
červený - nasar, carnë
čestný - faila
či - var
čí - mano
čirý - poica
číslo - nótë
číst - cenda-
čistý - poica
člověk - Atan, pl. Atani
člun - luntë
čtverec - cantil
čtvrtek - aldúlya
čtyř- - can-
čtyři - canta
čumák - mundo

D

dále, pak, potom - ento
daleko - haiya, haira
daleko a široko - palan
daleko, stranou, pryč, za (příslovce) - oa, oar, öa, öar
daleký - haiya, haira
daleký, dálný - vaháya, vaihaiya
dálka - haiyassë
dar - anna, pl. annar
dárce, dárkyně - anto, antë
darebácký - raica
darovat - anta-, bud. čas antuva
dát - anta-, bud. čas antuva
dátdohromady - par-
dát najevo - tana-
datel - tambaro
dav - sanga
dávat - anta-, bud. čas antuva
dávattvar - tan-
dávat vodu - calpa-
dávno* - yárë
dávno - zadávnýchčasů - yalúmessë, yáressë
dávný - yára
dávný - yárëa, yalúmëa
dcera - yendë, yeldë, příp. -iel
dědic - aryon, haryon, hildë, hildo
definitivní - métima, tyelima
dech - sú, súlë
děkovat - hanta-
děkuji - hanta, hantalë, hantan*
dělat - car-, min.č. carnë; tan-
dělit - cilta-
dělit (se) - hyanda-
delta - etsir
démon - rauco
den - árë, pl árië, aurë, arë, ré, rë; ré (24 hodin, od západu do západu slunce); arya (12 hodin); sana (24 hodin)
den; v ten den - tárë
děs - caurë
deset - cainen
děsit se - aista-
děsivý - rúcima, aica
děsný - rúcima
déšť (jemný) - mistë, timpë
déšť (jemný, rosa) - rossë
devět - nertë
díkuvzdání - hantalë
díky* - hanta, hantalë, hantan
díl - cirma
díra, jáma - latta
díra, otvor - assa
dítě - hína, pl. híni; příp. -hin pro něčí dítě
dívatsena (něco) - yéta-
dívka - konc. -wen
dívka - vendë, wendë
dívka (korunovaná) - riel, riellë
divočina - ráva
divoký - hravan, verca
dlaždice - ambal
dlít - mar-
dlouhý - anda
dlouze - andavë
dnes - sírë
dny, minulé, dřívější - yárë
do, dovnitř - minna, mir
do, na, k - konc. -nna, pl. -nnar
dobro, prospěch - alma, almië
dobrý (morálně) - manë
dobrý (o věcech či skutcích) - mára
docílit - rahta-
dodat - onot-
dodržovat - himya-
dodržující - himba
dohnat koho k čemu - or- (impersonální)
dohromady, spolu - -o, ó-
dokonce - elyë
dokončit - metya-
dokončit (intransitivní) - telu-
dokončit (transitivní) - telya-
dokud - tenna
dolík - unquë
dolů - undu, předp. undu-
domov, dům (někoho, osob...) - már
domněnka - intya
domnívatse - nam-
donucení - mausta
donutit - mauya-
donutit - or- (impersonální)
dopředu, podél - téra
dorazit - rahta-
dorozumívání - centa
doručit - col-
dosáhnout - rahta-
dospělost - vië
dospělý - vëa
dospělýmuž - vëo, vëaner
dospět někam, k něčemu - rahta-
dost - fárë
dostačovat - farya-
dostat se někam - rahta-
dostatečný - fárea
dostatek - fárë
došek - tupsë
doušek - yulda, pl. yuldar
dout - súya-
dovednost - curwë, tanwë
dovedný - curu
dovést (někam) - tuca-
dovést do konce - metya-
dovnitř, do - minna, mir
dozadu - předpona nan-
drahokam - mírë, mir
drahý - melda
drak - angulókë
drak (jiskřivý) - fëalókë
drak (ohnivý) - urulókë, pl. urulóki
drak (okřídlený) - rámalókë
dráp - racca
drápatý - raccalepta
dravý - hravan
drobitse - ruxa-
drobný - rincë, pl. rinci, titta
drsný - norna, tarya
dryáda (luční) - nandin
dryáda (lesní) - muž. tavaro, žen. tavaril, pl. tavarni
držet - mapa-
držet, vlastnit - col-
držet se koho/čeho - himya-
držící - himba
držitel - colindo
dřevo - tavar
dřevo, hrubýkus - runda
dřevo, tvarovanýkus - pano
dřímající - lorda
dřímat - muru-
dřímat, snít - lor-
dřímota - murmë
dřít se, pracovat - móta-
dříve - yá
dřívější - yara
dub - norno, nornë, nor
duben - Víressë
duha - helyanta, helyanwë ("most na obloze")
duch - fairë, pl. fairi
duch (obecně) - fairë, pl. fairi
duch (v člověku, osobě) - fëa, pl. fëar
duchlesa - muž. tavaro, žen. tavaril, pl. tavarni
duchluk - nermi, pl. nermir
duchmoře - falmar, pl. falmari, falmarin, pl. falmarindi
duchpřírody - nandin
dům - coa, car
dumat - luvu-
dunění - rávëa
dunící - rávëa
dusit (se) - quor-
dusný - lumna
duše - fëa, pl. fëar, súlë
duše (metaforicky) - coacalina (světlo domu)
dutina, lůno - súma
dutý - ronta, rotwa, unqua
důvěrný, známý - moina
důvtipný - finwa
dužnatý - sarqua
Dvastromy - žalozpěv pro ně - Aldudénië
dvanáct - rasta
dvojče - onóna, pl. onóni
dvojí - atwa, tanta
dvojitý - atwa, tanta
dvojnásobný - atwa, tanta
dvorec - paca
dvůr - paca
dýchánek - taran, tarambo
dýchat - súya-
dychtit (po něčem) - milya-
dýka - sicil
dým - usquë
džus - sáva
džus (hustý) - pirya

E

elegie - nainië
elementární - essea
elf - Quendë, pl. Quendi
elf (šedý) - Sinda, pl. Sindar
elf (vznešený) - Elda, pl. Eldar
elf, elfskýmuž - quendu, pl. quendur
elfka, elfskážena - quendi, pl. quendir
elfové - Minnóna, pl. Minnónar (prvně narození)
elfové a lidé - Eruhíni ("děti Eruovy")
elfové (vznešení) - Tareldar
elfskářeč - Quenya lambë
elfský - Quenderin, Quendian, Eldarin
elfskýjazyk - Eldalambë
elfskýnárod - Eldalië
elfština - Quenya
energie, vitalita, síla - tuo
éter - ilmen
existovat (od přírody nebo z dlouhého vymezného času) - eä
expanzivní - palla

F

fantazie - nausë, intyalë
fauna - celva
fialka - helinillë
flétna - simpina, simpa
flora - olva
fonetický - hlonítë
fontána - ehtelë
formovat - cat-
foukající - hlápula
foukat, vát - hlapu-, súya-
fyzickáhmota - erma, orma
fyzický - sarcuva

G

gong - tombo
gramatika - tengwesta

H

had - leuca, lókë
hádat - intya-
hádatse - costa-
hádka - costa
hák - ampa
hala - mardë
harfa - nandë, maláharfa - nandellë
harfeník - nandaro
hasnout - quel-
háv - vaima
helma - cassa
historka - quentalë
hladký - pasta
hlas - óma
hlava - cár
hle! - aiya!
hleď!, hle! - ela!
hledět - cen, bud. č. cenuva
hlídaný, vězněný - manda
hlídač - tirno
hlídání - tirmë
hlídat - tir-
hlídka (abstr.) - tirmë
hliněný - cemina
hloh - ectar, pinectar, pipinectar
hložinka, plod hlohu - piopin, pipin
hluboký - nura, tumna
hluk - nyalmë, yalmë
hluk, burácející, hřmící, rachotící - rávë
hmotný - sarcuva, sarqua
hnědočerný - varnë
hnusný - sancë
hnusitsi - feuya-, yelta-
hnusný - yelwa
hodina - lúmë
hodnost - tyellë, pl. tyeller
hojit (se) - envinyata-
hojivámast - lipsa
hojný - úvëa
holub - cu
holubice - cua
hon - raimë
honit (se; za něčím) - roita-
hora - oron, pl. oronti
horko - úrë
horký - saiwa
horký - být horký - ur, úr
horskéjezírko - moilë
hoře - nyérë
hořet - urya-
hořet - usta- (trans.)
hořký - sára
hospodářství - osta
hostina - taran, tarambo
houba - hwan, pl. hwandi, telumbë
houf - sanga
hra - tyalië
hranalyru - salmë
hradba - ramba
hradbaapříkop - ossa
hrách - orivainë
hrana - rína
hranice - réna, rína
hrátna harfu - nanda-
hrát na píšťalu - sip-
hrbáč - cauco
hrbatý - cauca
hrdina - callo
hrdlo - lanco
hrnčíř - cemnaro
hrob - noirë, pl. noiri, sapsa
hrobka - noirë, pl. noiri
hromada - cumbë, hahta
hromobití - raumo
hrot - nasta
hrozen (květů) - wingë
hrozitse - aista-
hrozný - aica, rúcima, sancë
hrubý - tarya
hrůza - caurë
hrůza - ossë
hřát - ur-, úr-
hřbetruky - cambë
hřeb, hřebík - taxë
hřmění - rávë
hřmící - rávëa
hučet (vítr) - lausta-
hudba - lindalë, lindelë
hvězda - elen, pl. eleni
hvězdnésvětlo - ilmë
hvězda (poet.) - él, éli
hvězdný - elenya, elda, elena
hvozd - taurë
hybnásíla, mužčinu - tyaro
hýření, pitka - yulmë
hyzdit - hasta-

CH

chaluha - felpa, uilë
chápající - handa
chápat - hanya-
chápavý - handa
chladný - ringa
chladný (být chladný, o počasí) - nicu-, niqu-
chladný, neúprosný - sincahonda
chladit - nicu-, niqu-
chlapec - seldo
chléb - masta
chodidlo - tallunë
chodit - vanta-, linna-, lelya-, min.č. lendë
choroba - quámë, lívë
chorý - laiwa
chovatodpor - yelta-
chrabrost - cánë
chrám - corda
chránit - varya-, varna-
chrpa - menelluin
chřadnout - hesta-
chtíč - mailë
chtít, toužit, přátsi - mer-, min.č. mernë
chtítjít - mína-; (nějakým směrem nebo na nějaké místo) (wish to go) - mínanyë fumien = chci jít spát
chtivost - milmë, mailë
chtivý - mailëa
chumel - loctë
chutnat - tyav-
chuť - tyávë, pl. tyáver
chválit - laita-
chvat - rimpë, hortalë, hormë
chvátat - alac-
chvatný - tyelca
chvíle* - lúmë
chytit, lapit do pasti - atsa-
chytnout, uchopit - mapa-

I

ikdyž - elyë
imaginace - nausë, intyalë
intelekt - handelë
inteligence - handassë
inteligentní - handa
intuice - tercen
invence - Curwë

J

já - konc. -n, -nye, -nyë
já - ni; mi, mě, pro mě - nin
já ne- - avan (I won't)
já; dokonce i já, ještě já - inyë
jádro - talma
jak - manen
jako - ve
jáma - unquë
jáma, díra - latta
jaro (brzké) - coirë
jaro (pozdní) - tuilë
jas - rillë, rildë
jas, sláva - alcar
jas (hvězdný) - silmë
jasný - calima, calina
jazyk (anatom.) - lamba
jazyk, řeč - lambě
jazykovědec - lambengolmo
je - ná, ëa
je, jim (zájm. odvozené od oni) - te, konc. -t
jeden - er
jedenáct - minquë
jedině - erë, eressë
jedinec, muž či žena - quén, pl. queni
jediný - erya, er
jedlýkaštan - mavoisi tapatenda
jedna - minë
jednotvárný - lára
jehlice - erca
jehlice, brož - tancil
jehličnan - vinë, vinnë
jeho, její - konc. -rya
jekot - miulë
jelikož - an
jemný - maxa, tereva, moica, pasta
jemnýdéšť - timpë
jen - erë, eressë
jenom - erë, eressë
jeřáb - carnimírië
jeskyně - filya
jeskyně (malá) - rotto
jeskyně (umělá) - hróta
jest - ëa
jestli, jestliže - ai (en. if)
jestřáb, sokol - fion, pl. fioni, fiondi
ještě ty - elyë
ještě, potom - ento
ještě (jednou) - ata
jetel, červený - camilot
jezdec - roquen
jezdkyně - roquen
jezero - ailin, linya, ailo
jezero (studené, v horách) - ringë
jezírko - ailo
jezírko, horské - moilë
jídlo - apsa
jih - Hyarmen
jilm - alalmë, lalmë
jinovatka - niquis, niquessë
jiskra - tinwë, pl. tinwi
jiskřeníčepele - hyandarussë
jiskřit - ita-, tintila-, tin-
jiskřit, bíle - ninquita-
jíst - mat-
jistě, ano - tancavë
jistý - sanca
jít - lelya-, linna-, min. č. lendë, vanta-
jítpryč - auta-, min. čas avánië, ettul-
jméno - essë, pl. essi
jmenovat - esta-
jsem - ná
jsi - ná
jsme - nar
jsou - nar; ier, -ier
jsoucno - ëaK
jste - nar
Jupiter - Alcarinquë
k - an
k, na, do - konc. -nna, pl. -nnar
k, směrem k - ana, na
kabát - vacco
kadeř - findë
kam* - manna
kámen - ondo, pl. ondor, sar
kámen, tvarovaný - ambal
kamenitý - sarna
kamínek - sar, pl. sardi
kamna - urna
kanál (vodní) - celma
kapat - lim-
kapička - liptë
kapka - limba
kapradí - filquë, filinquë, filimpë
kapradina, převislá - eldasilquë
kára - norollë
kaštan - mavoisi, alda mavoitë
kaštan, jedlý - mavoisi tapatenda
kazit - hasta-
každý - ilqua
každý, všichni - ilquen
kde - massë
kdo - man, mani
kdokoliv - aiquen
kdysi - yá
když - írë
keř - tussa
kéž - nai
kladivo - namba
klanětse - caw-
klátitse - linga-
klenba - rondo, coromindo
klenba, kupole - telluma
klenot - mírë, mir
klenutýstrop, střecha - rondo
klepat - tam-
klesat, zapadat - núta-
klesat, zapadat (o slunci) - númeta-, númenda-
klesnout - luvu-*
klesnout, prudce - talta-
klíčit - tuia-, tuima-
klid - sérë, quildë
klidný - pasta
kmen, parta - hostar
kniha - parma
kočka - mëoi
kočovný - ránen
koho? - manno
kokořík - quinquenna
koloběh, věk - randa
komnata - sambë, -san
komunikace - centa
komunikace myslí - osanwë-centa
končící - tyelma
končit - telya-, telu-
konec - metta, telma, tyel, mentë, telu, tyeldë
konečnéblaho - manar, mandë
konečně - yallumë*
konečný - telda, tyelima, métima
konstrukce - tanwë, curwë
konvalinka vonná - quiquilla
kopec - ambo, tundo
kopec; do kopce (příslovce) - ampendë
kopec, osamělý, izolovaný - tolmen
koruna - rië
korunovaný - rína
kořen (jedlý) - sulca
kost - axo, pl. axor
koule - coron
kousat - nac-
kousnout - nac-
kousnutí - nahta
kouzelník - sairon
kouzlo - lúcë
kouzlit - luhta-
kov - rauta, tinco
kovář - tanno
kožešina - helma
kráčet - vanta-, linna-, lelya-, min.č. lendë
kraj, okraj - rína
kraj, území - nórië
krájet - rista-
krajina, otevřená - latina
krajní - erúmea
král - aran
královna (ta, která je vznešená...) - tári
královský - aranítë
krása - vanessë
krásný - írima, pl. írimë, vanima, vanya, linda, calwa
krátký - sinta
kráva - yaxë, pl. yaxi
kreatura, silná a nepřátelská - rauco
krev - sercë, yár
krk - yatta, yat
kromě - hequa, ara
kroutit (se) - ric-
kroužit - hwinya-, pel-
krtek - noldarë, nolpa
kruh - cornë
kruhosudu - Máhanaxar (cizí slovo v Quenye, převzaté a adaptované z Valarin)
krůpěj - limba
krutý - nwalca
krysa - hyaro
krýt - tup-, telta-, halya-
křehký - tereva
křičet - rama
křídlo - ráma, pl. rámar
křik - nyalmë, rambë, yalmë
křik (vítězný) - yello
křivý - cauca
křížem, přes - arta
křížení, setkání (tří a více) - yomenië
křížit - tara-
který, která, které - ya; v kterém - yassë, v kterých yassen
kulatý - corna
kůň (rychlý, jezdecký) - rocco
kupa - hahta
kupa, hromada - cumbë
kupit (se) - hosta-
kupole, klenba - telluma, coromindo
kus - cirma
kusdřeva, hrubý - runda
kusdřeva, tvarovaný - pano
kůže - helma
kvést - lohta-
květ - lossë
květen - Lótessë
květina - lótë
květina s velkými jednotlivými květy - indil
kvil - miulë

L

labuť - alqua
lačnost - milmë
lady, paní - heri
lamentovat - nyéna-, naina-
lampa - calma
lapit do pasti - atsa-
láska - melmë
laskavý - moica
lastura - hyalma
látka - lannë
Laurelin (jeho jméno) - Culúrien
léčit - envinyata-
léčka - neuma
led - helcë
leden - Narvinyë
ledňáček - halatir, halatirno
ledová tříšť - helcaraxë
ledový - helca
legenda - nyárë
lehnoutsi - caita-
leknín - ailinon
leknín, žlutý - nénu
lem - rína
lemoděvu - lappa
lembas - coimas
les - taurë, pl. tauri
lesk - wintil, tindë, rillë, rildë
lesklý - silma
lesknoucíse - ilcala
lesknoutse (bíle) - ilca-
lesknoutse - tin-
lesnatý - taurëa
létat - villa-, villë-, will-
letětvzduchem, vát - hlapu-
léto - lairë
letopočet - yénonótië
lev - rá, pl. rávi
levák - hyarmaitë
levý (strana) - hyarya
lež - furu
ležet, rozprostíratse - caita-
lhát - furu-
líbat - miqu-*
líbezný - írima
lid - lië, příp. -lië, přivl. liéva
lidé - Atani, sg. Atan
lidé (podle elfů) - Engwar (Neduživí)
lidé (potom narození) - Apanónar
lidé a elfové - Eruhíni ("děti Eruovy")
lidé (smrtelníci) - Fírima, Firya (pl. Fírimar, Firyar)
lilie - indil, narwë
líska - cotullë, cotulwë
list - lassë, pl. lassi
listí - olassië
listopad - Hísimë
listoví - olassië
lišácký - ruscuitë
liška - rusco
lít - ul-, ulya-
lkaní - yaimë
lkát - yaita-
loajalita - voronwië
loajální - vórima, voronda
loď (s ostrou přídí) - cirya
loďka - luntë
loďka, malá - venë
lok - yulda, pl. yuldar
loket - ólemë
loni - yenya
lord, pán - heru, hér-
louka - lairë
lov - raimë
ložnice - caimasan, pl. caimasambi
lpějící na kom/čem - himba
lpět na kom/čem - himya-
luk - quinga, cú, lúva
lůno - súma
lůno země - palúrë
lůžko - caima
lyra - salma
lyra, hranani - salmë

M

maceška - helin
mačkat (se) - sanga-
magie - ingolë
magie, tajné umění - nolwë, nólë
maják - calmindon
majestátní - aranítë
mající, s - arwa
mák, vlčí - fumella, camillo fúmelot
mák, vlčívelký - fúmello valinórëa, camillo
malá dáma - hérincë
málo, ne dost - ufárëa
malý - rincë, pl. rinci, pitya
máma - mamil
manžel - verno
manželé - veru
manželka - vessë
manželství, manželskýstav - vesta
Mars - Carnil
máry - tulma
masitý - sarqua
maso - hrávë
mast - laivë
mast (hojivá) - lipsa
matka - amil, ammë
matný, bledný - néca, pl. néce
mátožný - lorda
mdlý, nejasný - néca, pl. néce
mě, pro mě - nin
meč - macil
meč (krátký s širokou čepelí) - ecet
meč (široký) - lango
med - lís
medovina (životabudič) - miruvórë, miruvor
medový - předp. liss-
medvěd - morco
měď - tambë
měděný - tambina
měkký - maxa
melodický - lindelëa
měnitse - ahya-, min. č. ahyanë
měsíc - Isil
měsíc (časově) - asta, pl astar
měsíc (jeho jméno) - Rána, Tilion
měsíce, srpek - cú
měsíčnísvit - isilmë
město (opevněné) - osto, os
mezi - imbë
mi, mě - nin
mihotat se - tintila-
mihotavý - itila
milenec - melindo
milenka - melindë, melissë
milovaný - melda
milovat - mel-, mela-
mimo - hequa, ara
mimo, nad - pella
minulédny - yárë
minule, posledně - yallumë, yalúmë
minulost - vanwië
minulý, odešlý - vanwa
minulý, předešlý, poslední - métima
míra - lesta
mírný - maxa, moica
mísa - salpa
miska - venë, salpa
místnost - sambë, -san
místo, kousek země - men
místo, silné, odolné - sarnë
mít, vlastnit - harya-
mít (jakou) chuť - tyav-
mít (povinnost) - or-; impersonální sloveso - orë nin carë X - mám udělat X
mít rád (o přátelství) - ser-
mítradost - valina-
mít se dobře - ala-
mít strach - aista-
mladý - nessa
mládí, svěžest - vénë, wénë
mládí, vitalita - laito, laisi
mlátit - palpa-
mlčení - quildë
mlha - hísë, hísië, hiswë
mlhavý, nejasný - néca, pl. néce
mlhovina - timpinë
mluvit - quet-, min. č. quentë
mluvnice - tengwesta
mnohaletý - linyenwa
mnoho - rimbë, limbë
mnoho- (ve složených slovech) - -li-, -lil-, lin-
mnoho (velké množství) - hosta, úvë
mnoholistý - lillassëa, pl. lillassië
mnohý - rimba, úvëa
množství (velké) - rimbë, úvë
mňoukání - miulë
moc - mít pod svou mocí - vala
moci - pol-, mohu - polin
mocný - meletya, taura
modla - cordon
modlitba - cyermë
modratse - helwa-ahya-
modrozelený - laiquaninwa
modrý - luin, pl. luini, ulban (vanyarská quenya), luinë, lúnë, ninwa
modřín - finë
mohutný, robustní - tiuca
mokrý - mixa, nenda
monstrum - úvanimo
moře - ëar, pl. ëari
moře, rozbouřené - haloisi
mořskápanna - ëaris, ëarwen
mořskářasa - felpa, uilë
mořskávíla - falmar, pl. falmari, falmarin, pl. falmarindi
most - yanta, yanwë
motýl - wilwarin
moudráosoba - nolmo
moudrý - nolma, nolda, iswa, istima, saila, nóla, isqua
moudrost - nolwë, nólë
mouka - porë
mrak (bílý) - fanya, pl. fanyar
mrak (tmavý, klesající) - lumbo, pl. lumbor, ungo
mraky a vzduch nahoře - fanyárë
mramor - alastë
mráz - nixë
mrazit, chladit - nicu-, niqu-
mrazivý - helca
mrkat - tihta-
mrtvola - quelet, pl. queletsi, loico
mrtvý (o elfech) - qualin
mrtvý (ve smyslu přir. smrti smrtelníků) - firin
mrtvý, odešlý - vanwa
mučit - nwalya-
mudrc - ingólemo
můj, má, mé - -inya, -nya
muka - nwalmë
mumlající - nurrula
mumlat - nurru-
mumlavý - nurrua
muset (něco) - mauya-; impersonální sloveso; mauya nin carë X = nutí mě to udělat (k udělání) X = musím (udělat) X
mušle - hyalma
muž - nér, pl. neri
mužčinu - tyaro
mužský - hanuvoitë
my - konc. -lmë, -mmë
my - me, na nás - ménë, nás (3.p.) - men, mel
my (duál) - met
myne-xxx - vammë, avammë
mys - mundo
mysl - ósanwë
myslet - sana-, noa-, nauta-
myslitsi - nam-; myslím si - namin
myšlenka - intya
mžourat - tihta-
první den roku - yestarrë
první linie vojska - nehta
prvotní - essea
pryč od - slovesná předp. hó-
pryč, stranou, za, daleko (příslovce) - oa, oar, öa, öar
přání - írë
přát si, toužit, chtít - mer-, min.č. mernë
přátelský - nilda
přátelství - nilmë
přebývat - mar-
před (časově) - nó, yá
předešlý, minulý, poslední - métima
přední - minda
předpis - namna, sanyë
předpokládat - intya-
představa - intya, nó, noa, pl. nówi
představa, názor (stálý) - selma
představivost - nausë, intyalë
předtím - yá
předurčený - umbarta, marta
předurčit - martya-
předvídání - apacen
předvídavý - apacenya
přechod - tarna
přejet - tara-
přejezd - tarna
přejít - tara-
překrýt - undulav-, min.č. undulávë
překrývat, zastřešovat - untúpa
přemístit - rúma-
přemístit, změnit - ahya-
přemlouvat - horta-
přemýšlet, hluboce - luvu-
přenášet - col-
přendat - rúma-
přenechat - lav-
přenést, změnit - ahya-
přerušit - hat-
přerušit, náhle zarazit - nuhta-
přes - arta
přes, předp. pře- - or
přes, po, za - pella
přes, za - tar
přesahovat vše - lav-, min.č. lávë
přeskočit - halta-
přestat - hauta-
přestávka - lár
přesto - ananta
přesunout - rúma-
přesunout, změnit - ahya-
přesvědčovat - horta-
přetékat - orsir-
převrácený - nuquerna
přezdívka - epessë
přezka - tangwa
příběh - nyárë
příboj - solor, solossë
příbuzenstvo - nossë
příbytek - farnë, mar
příbytek pod zemí - hrótac
příčka - hwarma
přidat - onot-
přihoditse - marta- (impers.)
přijít - tul- (utúlien - přišel jsem), túlë, tullë (túlen - přicházel jsem)
příkaz - heren, canwa
přikázání - axan
přikázat - vala-
přikazovat - can-
příkopahradba - ossa
příkrý - oronta, aiqua
přikrýt - tup-, undulav-, min.č. undulávë
přilba - cassa, carma
příliv - celumë
přimknoutse - himya-
přímý - téra
přinášet - col-
přinutit - mauya-
připevnit - tacë-, min.č. tancë
připomínat - enyal-
připoutat - tacë-, min.č. tancë, nut-
připustit - lav-
přísaha - vanda, vérë
přísný - tarya
přístav - lond, londë, hópa
příšerný - rúcima
příště, potom - ento
přítse - costa-
přítel - příp. -ndil
přítel - sermo, nildo
přítmí - lumbë
přítelkyně - sermë, nildë
přivázat - nut-
přivést - tuca-
přivítat - áya-
přivoditkonec - metya
přizpůsobivý - maxa
přízrak - ëala, pl. ëalar
přízrak (bez těla) - fairë, pl. fairi
psát - tec-
pták - filit, pl. filici
pták, ptáček - aiwë, filit
pták - malý šarlatový - cirincë; žlutý - ammalë
ptátse - maquet-, min. č. maquentë
pučet - tuia-, tuima-, lohta-
půda, země - cemen
puklina - sanca
puknout - saccat-, min.č. saccantë
půlčík - perino
půle - perdëa
půlelf - Perelda, pl. Pereldar
půlměsíc, srpek - cúnë
pupen - tuima
pustina - ráva
pustit - fainu-
pustý - erda
půvabný - írima, pl. írimë
pyl - malo

R

racek - maiwë, pl. maiwi
radost - alassë
radost, mít - valina-
radostný - alassëa, almárëa
radovatse - valina-
radovatsev (podzimní) červeni - carnevalina
rachot - rávë
rachotící - rávëa
rákos - fen
rákosí - liscë
rána - harwë
ranný - arinya*
ráno - auressë, arin
rašit - tuia-, tuima-, lohta-
rebel - avar
region, oblast - ména
respekt - áya
ret - pé
réva - liantassë
rmoutitse - nyer-
róba - vaima
robustní - tiuca
rodiče - nostari, sg. nostar, nostaro, ontari, muž - ontaro, žena - ontarë
rodina - nossë
roh (tvarem) - rassë, tildë
roh (na troubení) - róma
roh zvířete - tarca
rohatý - tarucca
rok - loa, pl. loar, löar
rok (dlouhý elfský, 144 let, 52 596dní) - yén, pl. yéni
rok (sluneční) - coranar = loa
rokle - yáwë, cilya
roklina, roklinka - nal, nallë
rosa - rossë
rostlina - olva, pl. olvar
rostliny (plazivé) - uilë
roucho - fana, vaima
rovina - nanda
rovný - téra, arca, lára
rozbít - rac-
rozbít (se) - terhat-, min.č. terhantë, hat-
rozbitý - rácina
rozbřesk - amaurëa (poet.), ára
rozbřesk (hvězdný) - tindómë
rozcuchat (se) - fasta-
rozdělit - hyanda-
rozdělit - cilta-
rozdělitv půli - perya-
rozdělovat - cilta-
rozebírat, dumat - luvu-
rozehřát (se) - ur-, úr-
rozervat - saccat-, min.č. saccantë
rozestřít - panta-
rozetnout - ris-
rozevíratse (díra) - fau-
rozevřít (se) - panta-
rozházet - winta-
rozhodnout (se) - cilta-
rozhodováníse - cilmë
rozhovor - oquenië
rozjiskřit - tinta-
rozkošný - melwa
rozkvétat - lohta-
rozlehlý - landa
rozložitý - polda
rozmluva - oquenië
rozpadatse - ruxa-
rozpálený - saiwa
rozpálený - být rozpálený - ur, úr
rozpálit (se) - ur-, úr-
rozpíchat - erca-
rozpínavý - palla
rozpoltit - saccat-, min.č. saccantë
rozprášit (se), rozprašovat (se) - winta-
rozprostíratse - caita-, palu-, palya-
rozptýlit (se), rozptylovat (se), rozprášit - winta-
rozpůlit - perya-
rozsáhlý, objemný - úra
rozsáhlý - palla
rozsévat (např. nenávist) - rer-, min.č. rendë
rozsudek - námë
rozsvítit - tinta-
rozšíření - tailë
rozšířený - taina
rozšířit (se) - palu-, palya-
rozšklebený (díra) - fauca
rozštípnout - hyar-
roztáhnout (se) - palu-, palya-
roztáhnoutse - lenu-
roztínat - cir-
roztomilý - írima, melwa
rozum - handelë
rozumět - hanya-, saira-
rozumný - istima, saila, nóla, isqua
rozvíjetse (květy, listy) - lohta-
rozvinout (se) - panta-, palu-, palya-
rozzářitse - tintila-
rozžhnout - tinta-
rudá, ohnivě - narwa
rudý - nasar
ruina - erin
ruka - má, 2 ruce - mát
ruka (hřbet) - cambë
ruka, paže - ranco, pl. ranqui
ruký (příp. -ruký) - -maitë
runa - certa, pl. certar
růže - lossë, losillë
růže, planá - campilossë
ryba - lingwë
ryba (malá) - hala
rybník - ailin, linya, ailo
rychlý - linta, larca, alarca
rypák - mundo
rytíř - roquen
ryzí - poica

Ř

řád - sanyë
řada, sled - téma, pl. témar
řasa, mořská - felpa, uilë
řasy (mořské) - uilë
řeč, jazyk - lambë
řeč, vznešená - tarquesta
řeka - sírë
řeka, proudící - cellë
řemeslník - samno (tesař), tanno (kovář)
řev - rambë
řezat - ciri-, rista-
řežavéuhlíky - yúla
říct - quet-, min. č. quentë
říctne - váquet-
říčka - siril
řídit - tur-
říká, řekl - eques
říkám, řekljsem - equen
říkat - equë, v časování není rozdíl, quet-, min. č. quentë
Říše (Země jako Manwëho království) - Arda
říznout - rista-
říznutí - cirissë
řvát - rama

S

s - o
se - o
s, se, spolu s - yo
s, mající - arwa
samčí - hanuvoitë
samičí - inimeitë
samota - erë, eressë
samotný - er
samozřejmě - tancavë
Saturn - Lumbar
sbohem - namárië
sečíst - onot-
sedět - hara-, mn.č. hárar
sedm - otso
sehnout (se) - cúna-, cauta-
sehnutý - rempa (příčestí trpné)
selhat - quel-
sekáček - hyando
sekat - cir-
sekat (sekyrou) - pelecta-
sekatmečem - mac-
sekyra - pelecco
sen - lor, pl. lori, olos, olórë, pl. olori
seskupený - hostaina
sesmeknoutse - talta-
sestavený - hostaina
sestavit - hosta-
setkání - omentië
setkání, křížení (tří a více) - yomenië
setkatse - omenta-
setrvat - mar-
sever - Formen
sevřený - tunga
sevřít v náručí - vaita-
shon - rimpë
shromážděný - hostaina
shromažďovat (se) - hosta-
schovat (se) - nurta-
schůzka (tří a více) - yomenië
síla (fyzická) - tuo, poldórë
silný - turca, polda
Silvestr - mettarë
síň - mardë, pl. mardi
síň (vysoká) - oromardë, pl. oromardi
síň (zastřešená klenbou) - rondo
sirup - pirya
síť - rembe, natsë
síťoví - rembë
skákat - halta-
skákavý - haloitë
skládat - par-
skličující - lumna
sklizeň - yávië
sklo - hyellë
skloněný - cúna
sklonitse - cúna-, caw-, cauta-, luvu-
sklopit - luvu-
sklouznout - talta-
skoba - ampa
skoncovat (s něčím) - hat-
skončit - telya-, telu-
skrýt (se) - nurta-
skrytý - foina, furin, halda, hurin, muina
skrz - ter, terë
skřet - orco, pl. orcor, orqui
skřítek - Picinauco, pl. Picinaucor, Pitya-naucor
skřivan - lilurin
skučení - miulë
skupina, řada - téme, pl. témar
skutečný - anwa, sanda
skvělost - rillë, rildë
skvostnost - alcar
skvostný - alcarinqua
skvrna - mordo, motto
slábnout - píca-, quel-
slábnutí - quelië
sladký - lissë
sláva - alcar, rillë, rildë
sláva! (někomu) - aiya!
slavík - lómelindë, pl. lómelindi
slavík (poet.) - tindómerel
sled, řada - téme, pl. témar
sledovat - tir-
sledovat, dívat se na - yéta-
slib - vérë
slib (závazný, slavnostní) - vanda
slíbit - vesta-*
slibovat - vesta-*
sličný - vanya
slon - andamundo
sloup - tarma
slovo - quetta, pl. quettar
složit - par-
sluj - rotto
slunce - Anar
slunce (jeho jméno) - Vása
slunce (rudé, žhavé) - Úr-anar
slunečnísvětlo - aurë, arë
služebník - příp. -ndur
slyšet - hlar-
slza - nírë, nië
slzy - vslzách (adj.) - niermë
smátse - lala-
smělost - verië
smělý - verya, canya
směr - men, tië
směremtam - tandë
směřovat - tuca-
smět - lerta-, smím - lertan
smrt - fírë, urdu, nuru
smrt, agónie - qualmë
smrtelníci (následovníci) - Hildor
smrtelník - Fírima, pl. Fírimar; Firya, pl. Firyar
smutečnívrba - siquilissë
smutek - nyérë
smyčka, nástraha - neuma
smyčka, uzel - narda
smyslnost - mailë
smyslný - mailëa
sněhobílésvětlo - is
sněhobílý - lossë
snést, snášet (něco) - termar-
sněženka - nieninquë
sníh - lossë
snít - óla-
snít, dřímat - lor-
snížit - luvu-
snížit (se) - píca-
sobota - valanya (tárion)
sokol, jestřáb - fion, pl. fioni, fiondi
soud - námë
soudce - námo
soudit, domnívatse - nam-
soukromý - véra
soumrak - lómë, ló, mórë
soumrak (hvězdný), večer - undómë
soumrak (hvězdný), rozbřesk - tindómë
soutěska - falqua
soužit - nwalya-
spadnout - talat-, talta-
spálit - usta- (trans.)
spánek - fúmë, murmë
spár - racca
spát - muru-, fum-
spatřit - cen-, bud. č. cenuva
spěch - rimpë, hortalë, hormë
spěchat - horta-, alac-
splést (se) dohromady - fasta-
splétat - rig-*
spleť - fas, fatsë
splnit - quat-, bud. čas quantuva
spočítat - onot-
spočívat, odpočívat - ser-
spoj - yanta
spojení - yanta
spojenímyslí (zrak mysli) - osanwë-centa
společenstvo - hostar
společnice - osellë
společník - otorno
spolehlivost - vorowë
spolehlivý - vórima, voronda
spolu, dohromady - o-, ó-
spona - tangwa
spor - costa
sport - tyalië
spousta - rimbë, úvë
spravedlivý - faila
správníoblast - ostar
sprška - timpinë
sprška, pěna - winga
sráz - ollo
srdce (fyzicky) - hón
srdce (symbolicky) - indo
srdce, nitro, vnitřnímysl - órë
srdnatost - cánë
srp - circa
srpekměsíce - cú
srpen - Úrimë
srst - helma
sršet - ita-, tin-
stačit, být dost - farya-
stále - oio, oiavë
stále, nekonečnéobdobí - oialë
stálost - voronwië
stálý - sanca, sanda, tulca
stálý, věčnětrvající - oia
stálý (v službě, dodržování závazků) - vórima, voronda
standarta - tulwë
stanovit - panya-
stanovit - tulca-
stanovits konečnou platností - martya-
stárnout - yerya-
starobylý - yára
starodávný - yára
starý - enwina, linyenwa, yára, yárëa, yalúmëa
starý, ošuntělý (o věcech) - yerna
stát (na místě, trvat) - termar-
stát, země - nór, nórë, nor
státse - marta- (impers.)
statečnost - verië
statečný - verya, canya
statek - osta
statný - polda
stav, tkalcovský - lanwa
stavení - ataquë
stavitel, vyrobitel - samno
stažený - tunga
stehno - tiuco
stékat - cel-
stěna - ramba
stěžeň - tyulma
stíhat, pronásledovat - roita-
stín - huinë, lómin, mordo
Stín - Huinë
stín (hluboký, temný) - fuinë
stín (těžký) - lumbulë
stín, tmavý - ungo
stínsmrti - nuruhuinë
stín; podstínem - huinë; unuhuinë
stín vrhaný objektem - lëo
stínit - telta-
stínit před světlem - halya-
stinný - halda
stisknout - sanga-
stížnost - nur, núrë
stlačit - sanga-
stmívání, šero - undómë
sto - haran, harna
stočit (se), změnit - ahya-
stoh - hahta
stonavý - engwa
stonek (část tengwy) - telco
stoupat - orta-, min. č. ortanë
stoupat, zvyšovat/zvětšovat se - yonta-
stožár - tyulma
strach - caurë
strach, mít - aista-
stráň - pende
stranou, pryč, daleko, za (příslovce) - oa, oar, öa, öar
strast - nyérë
strašný - aica, rúcima
strážce - tirno
strom - alda, pl. aldar (dva Stromy - Aldu)
strom (spíš útlý, menší)- ornë
strom, kterýdávápryskyřici - súcë, aiquairë
strom, ovocný - marinnë, marindë
stromořadí - aldëon
strop - telumë
strmý - aiqua, oronta
strž - cilya, yáwë
střapec - fas, fatsë
střed - endëa
středa - isilya
střední - enya, endya
Středozem - Endor, Mittalmar, Endamar, Endórë, Ambarenya
střecha - telumë, tópa
střežený, vězněný - manda
střežit - tir-
stříbrný - telpë, tyelpë, telep
stříbro - telpë, tyelpë, telep
stříbro (jeho mystické jméno) - ilsa
studený - ringa
studený (být studený, mrazit) - niquë
studený (být studený, o počasí) - nicu
studený jako led - helca
stupeň - tyellë, pl. tyeller
stvoření - onna
stvořit - onta-, min.č. ónë, ontanë
sudba - ambar
suchý - parca
sukno - lannë
svačina - taran, tarambo
svah - pende, amban
svatba - vestalë
svatémísto - yána
sváteční - merya
svátek, volno - meryalë
svatý - aina
svatyně - corda, yána
svazek - nútë
svažujícíse - penda
svět - Arda, Ilu
světlemodrá - helwa
vidět - cen-, bud. č. cenuva
vidět, býtnejasně - valca-
vidina - lor, pl. lori
víla - nandin
víla, luční - nermi, pl. nermir
vinnáréva - liantassë
víno (nápoj Valar) - limpë
vír - hwindë
vířit - hwinya-
viset - linga-
vitalita - laito, laisi
vítej/te* - mantúlië
vítěz - nacil, -ndacil
vítězství - túrë, apairë
vítr - súrë, vaiwa
vize - olos, pl. olori
vládnout - tur-, vala-
vlas, kadeř - findë, finë
vlastní - véra
vlastnit, mít - harya-
vlasy - loxë
vlasy (jako celek) - findessë
vlasý (xxx-vlasý) - finda
vlaštovka - tuilindo
vlát, viset - linga-
vlčímák - fumella, vamillo fúmelot
vlhký - nítë
vlídný - moica
vlít - ulya-, ul-
vlk - ráca, narmo
vlkodlak - nauro
vlna (materiál) - tó
vlna (pěnící) - falma
vlněný - toa
vlnobití - solor, solossë
vnějšek - palúrë
vnější - erúmea
vnějšístrana - ettë
vnitřní - mitya
vnitřníklid - sérë
vnitřní zrak - tercen
vnuk - indyo
voda, vody (nepočitatelné) - nén
vodnatý - nenda
vodotrysk - ehtelë
vodový - nenda
vojsko - hossë
volat - yal-
volba - cilmë
volno, svátek - meryalë
volný - mirima, wilwa
volný, otevřený (o krajině) - latin, latina
vonící - nísima
vonný - nísima
vosk - líco
vous, vousy - fanga
vozík - norollë
vpadlý - ronta, rotwa
vpadlý - unqua
vpřed, po, podél - téra
vracet se ozvěnou - láma-
vrána - quáco, corco
vrátit se - entul-
vrba - tasarë, tasar
vrba, smuteční - siquilissë
vrčet - yarra-
vrčení - nur, núrë
vrčící, vrčivý - yarra
vrchol - inga, aicalë
vrchol, špička - rassë, tildë
vrcholek hory - ingor, aicassë, orto
vrcholekstromu - amalda
vršek - nóla
vřes - oricon
však - ananta, nan
všechen (příd. jm.) - ilya, pl. ilyë
všechno - ilqua, ilqa, ilya
všechno, celek - ilúvë
všechny - ilyë
všichni - ilquen
vůdce - ingwë
vůle - írë
vůle, názor (stálý) - selma
vůně/zápach - holmë
vůz - norollë
vy, ty (jako objekt) - tye
výběr, vybírání - cilmë
vybírat (si) - cilta-
vyblednout - quel-
vybrat (si) - cilta-
vydatný - úvëa
vydávathudebnízvuk - lin-
vyděsit - ruhta-
vydlabat - unca-
vydržet - termar-
vyhloubit - unca-
vyhnat - auhorta-
výhonek - tiuma
vyhostit - auhorta-
vyhrabat - unca-
výhradně - erë, eressë
vycházet - ettul-
vycházet (slunce) - orta-
východ - Rómen
východslunce - amrún, anarórë
východně - rómenna
vychutnat - tyav-
vychytralý - ruscuitë
vyjít (ven z něčeho) - ettul-
výkřik - rambë
výkřik (vítězný) - yello
vyléčit - envinyata-
vylíčit - osteca-
vylít - ul-, ulya-
vyloučit, znemožnit - stama-
vymlít - unca-
vypálit - usta- (trans.)
výpar - usquë
vyplivnout - puita-
vyplnit - quat-, bud. čas quantuva
vyplout - lút-
vyprahlý - fauca
vyprávění - quentalë, nyárë
vyprávět - nyar-
vypustit - fainu-
výroba - tanwë, curwë
vyrobený - carna
výrok - eques, pl. equessi
vysílat paprsky světla - faina-
výsměch - yaiwë
vysoce postavený - tára, před jménem předp. Tar-
vysoký - halla, tunda
vysoký, tyčící se - tára
výstup - orosta
výška - tárië, do výše - tárienna
vytékat - calpa-
vytékat, rychle - celu-
vytí (vlčí) - naulësvětlo - cálë
světlo (hvězdné) - silmë
světlo (jasné) - alta
světlo (jiskřivé) - rilmë
světlosněhu - is
světlý - marya, calwa, cala, calina
svěžest, mládí - vénë, wénë
svěžest, vitalita - laito, laisi
svěží - venya, wenya
svíce - lícuma
svíratv náručí - vaita-
svítání - ára
svit - fairë
svítící - silma
svítit - cal-, calta-, alca-
svítit (bíle) - sil-, ninquita-
svižný - alarca, larca
svižný, rychlý - linta
svléct (se) - helta-*
svobodný - mirima
svolat - yal-, tulta-
symbol, znak - tanna, tengwë, pl. tengwi
syn - yondo
sýr - tyuru

Š

šarlatový - nasar
šat - vaima
šedý - mista, sinda, hiswa
šedý (světlešedý, stříbrošedý) - sindë
šelest - escë
šepot - lussë
šeptající - nurrula
šeptat - nurru-, lussa-
šeptavý - nurrua
šermíř - macar
šermovat - mac-
šero - fuinë, lómë, ló, mórë
šest - enquë
šíje - yat, yatta, yanta
šíp - pilin, pl. pilindi
šípek, plod plané růže - campin
šípkovárůže - campilossë
široko a daleko - palan
široký - landa
širý - palla
škeble - hyalma
šklebit se (díra) - fau-
škrt - tecco
škubnout - rihta-
šlechetnýmuž - callo
šlechtic - arquen
špatný - raica
špatný, mravně zkažený - saura
špatný, zlý - úmëa, ulca
špendlík - teret
šperky - sinqui
špice, jakýkoliv útvar ve tvaru špice - nehtë
špičatý - maica
špička, vrchol - rassë, tildë
špinavý - vára
šrám - cirissë
šťastný - alassëa
šťastný, být - valina-
šťáva - sáva
štěkání - winda
štěkot - winda
štěrk - sarnië
štěstí - alassë, almië
štíhlý - teren, nindë
štípnout - nac-
štípnutí - nahta
štít - turma
šum - lussë, escë
šumět - lussa-
šustot - escë
švestka, třešeň - pio (ovoce podobné třešním a švestkám, s jednou peckou a šťavnatou dužinou)

T

tady - símen
tah (perem) - tecco
tah (ryb vodou, ptáků vzduchem etc.) - halmë
tah (vzduchu) - yulda, pl. yuldar
táhnoutse - lenu-
tajemný - fólea, halda
tajemství - fólë, muilë
tajnůstkářský - fólima
tajný - muina
tak - tárë
tak jako, tak...jako - ve
tak, takto, to - sin
tam - tandë, en
tamhle - en
tamní - enta
tamten, onen, ten - tana
tamti - tanë
tamty - tanë
tančit - lilta-
táta - atto
tatínek - atarincë
tato, toto, tento - sina
téci, proudit - ulya, sirya-, sir-
tečka - tixë
tečka (za větou) - putta
tečka nad linií písma - amatixë
tečka pod linií písma - nuntixë
tedy - tárë
teď - sí, sin, sín
tehdy - tárë, san
tělesný - sarcuva
tělo - hroa, hröa, pl. hroar
temno - hui
temnost - mordo
temnota - mor, mornië, huinë, fuinë
temný - lómëa, huiva
temný, černý - morna, pl. mornë
temný, pod stínem - unuhuinë
temný, ponurý - morë
ten, který (angl. urč. člen) - i
ten, tamten, onen - tana
tenkrát - san
tenký - pinquë
tento, tato, toto - sina
teplý - lauca
tesák (i jako skála, zub) - carca, pl. carcar
tesař - samno
tesat - pelecta
těsný - tunga
těsto - maxë
těžký - lunga, být těžký, ležet těžce - lumna
ti, kteří (angl. urč. člen) - i
ticho - quildë
tímsměrem - tandë
tis - tamuril
tisknout - sanga-
tísnivý - lumna
tito - sinë
tíživý - lumna
tkalcovský stav - lanwa
tkaný - lanna
tkát - lan-, lanya-
tlačit - sanga-
tlak - sangassë*
tlouci - palpa-
tlumený - moica
tlupa - hossë
tlustý - tiuca
tma - mor, mornië, fuinë, hui
tmavé počasí, zataženo - lúrë
tmavěhnědý - varnë
tmavost - mordo
tmavý - lómëa, huiva
tmavý, zatažený - lúrëa
to - ta, konc. -s
to, tak, takto - sin
točitse - pel-
toho dne (vzhledem k budoucnosti) - enyárë
toho dne, v ten den (vzhledem k minutosti) - tárë
topol - tyulussë
toto, tato, tento - sina
toto, tohle* (jako samostatné zájmeno) - sinat
touha - milmë, írë
touha, neovladatelná - mailë
toulání - ránë
toulatse - ranya-, ran-
toulavý - ránen
toužit (po něčem) - milya-
toužit, přát si, chtít - mer-, min.č. mernë
trápit - nwalya-
tráva - salquë
tráva (mrtvá, vysušená) - sára
trávník - palis
trhlina - sanca
trhnout - rihta-
trn - ectar, nassë, erca
trojúhelník - neltil
trosky - erin
troubit - rom-
troufatsi - verya-
trpaslík - Casar, pl. Casari (Casári, Casalli), Nauco, Naucalië - trpasličí lid
trpký - sára
trubka - romba
truchlit - naina-, nyéna-, nyer-
trumf - hyóla
trumpeta - romba
trůn - mahalma, pl. mahalmar
trvale - oialë
trvalý - sanda
trvat - termar-
trýzeň - nwalmë
třebaže - elyë
třepotatse - wilwa-
třešeň - aipio
třešeň, švestka - pio (ovoce podobné třešním či švestkám, s jednou peckou a šťavnatou dužinou)
třetí - nelya
tři - neldë
tří- - nel-
třpyt - alcar, tindë, wintil, rillë, rildë
třpytčepele - hyandarussë
třpyt (stříbrný) - nillë
třpytícíse - ilcala, tinda
třpytitse - tin-
třpytitse (bíle) - ilca-
třpytivý - itila, tinda, rilya, silma
tu - símen
tuhý - norna, tarya
ťukat - tam-
tůň - ailin, linya, ailo
tušení - intya
tušit - intya-
tvarovaný (en. -shaped) - canta
tvarovat - cat-
tvář - anta
tvor - onna
tvor (bez fyz. těla) - ëala, pl. ëalar
tvořit - car-, tan-
tvrdý - norna, tarya
tvrdý, neúprosný - sincahonda
tvůj, tvá, tvé - konc. -lya
ty - redukovaná konc. -t
ty - le; ti, tobě - len
ty, vy (jako objekt) - tye
tyč - tulwë
tyčící se, vysoký - tára
týden (šestidenní) - enquië
tyto - sinë

U

úbočí - pende, amban
ubývání - quelië
ubývat - píca-, quel-
úcta - áya
učenec - istyar
učenost - nólë
učený - istima, nóla
učinitkonec - telya-
učitse - nol-*
udátse - marta- (impers.)
udatnost - cánë
udělaný - carna
udělit - lav-
údolí - nandë, nan, nand
údolí (hluboké) - tumba, tumbo
údolí, údolíčko - nal, nallë
údolní - nalda
udusit (se) - quor-
uhlíky, řežavé - yúla
uchopit - mapa-
uchovávat - harma-
ukázat, označit - tana-
ukazovat, označovat - tana-
uklonitse - caw-
ukončení - telma
ukončit - telya-, metya-, pusta-
ukrýt (se) - nurta-
ukrytí (podst. jm.) - nurtalë
ukvapený - tyelca
úl - nierwes
umazaný - vára
umazat (se) - vahta-
umění - Carmë
umět - ista-, umím - istan
umět, znát - ista-
umírat - fir-
únik - uswë
uniknout - us-
únor - Nénimë
upadat - talat-, talta-
úpadek - talta
upevnit - tacë-, min.č. tancë, tulca-
uplést - lan-
úplný - quanta
úplně - aqua
upnutý - tunga
úponek rostliny - liantë; pavouk
upoutánínalůžko - caila
upoutanýnalůžko - caila, caimassëa
uprchnout - us-
uprchnutí - uswë
upusit od něčeho - hauta-
Uran - Luinil
určit - tulca-, panya-
určit, neodvratně - martya-
určitě - tancavë
úroveň - tyellë, pl. tyeller
urozený - tára, před jménem předp. Tar-, arta, předp. ar-
uříznout - auciri-
usedlost - osta
usilovat o - horta-
usmívatse - miri-*
úspěch, mít - ala-
uspěchaný - tyelca
uspořádat - par-
usrkávat - salpa-
ústa - anto
ustanovení - namna
ustat - hauta-
ustavičně - voro
ustavit - tulca-
ústířeky - etsir
ustoupit - lav-
uši - lár
ušlechtilý - arta, předp. ar-, tára, před jménem předp. Tar-
ušpiněný - púrëa
ušpinit - vahta-
ušpinit (se) - vahta-
uštknout - nac-
uštknutí - nahta
utajovaný - muina, hurin, furin, foina, muilë
utéct - us-
útěcha - tulto
útěk - uswë
úterý - anarya
útes - ollo, carca
utichat - quel-
utkat - lan-, lanya-
útlak - sangassë*
útlý - nindë, teren
utonout - quor-
utonulý - quorin
utopitse - quor-
utrpení - nwalmë
utvářet - car-
tvořit - onta-, min.č. ónë, ontanë
uvádět - tana-
uvězněný - manda
uvolnit - lehta-, fainu-
uvolnitse - panta-
uvrhnoutdozáhuby - martya-
uzávěr - tampa
uzavřít - telya-
uzdravený - envinyanta
uzdravit - envinyata-
území, kraj - nórië
uzel - narda, nútë
úzkost - ossë
úzký - lenwa
uznávající - himba
uznávat - himya-
úžasný - mána
užitečný (o věcech či skutcích) - mára

V

v - mi, mí
vadnout - hesta-, hista-
val - ramba
válčit, dělat válku - ohtacar-, min.č. ohtacarnë
válečník - ohtar, ohtatyaro
válka - ohta
van - yulda, pl. yuldar
vánek - hwesta
vánek, mírný - vílë
vanoucí - hlápula
Vaše Veličenstvo - Aran Meletyalda
vášeň - írë
vášnivý - verca
vát, foukat - hlapu-, sú-, súya-
vázat - nut-
vazba - nútë
včela - nion, nier
vdát se/oženit se - vesta-
věc - nat
večer - sinyë, undómë, andúnë
věčně - oio, oialë
věčně tvořící - oiencarmë
věčný, věčnětrvající - oia
věda (jako celek) - Ingolë
vědec - ingolmo, istyar
vědění - nolwë, nólë, issë
vědění, filosofie - Nolmë
vědět - ista-, sintë-, saira-
vedle - ara
vědomost, znalost - nólë, istya, issë
vedro - úrë
věk, koloběh - randa
velebit - laita-
Veličenstvo - Meletyalda
velitel - cáno
Velká medvědice (souhvězdí) - Valacirca
velké množství - hosta
velkorysý - faila
velký (o rozměrech) - alta
ven, ven z - et
věnčit - rig-*
věnec - ría
venek - ettë
venku, za - ara
věnovat pozornost, hlídat - tir-
Venuše - Eärendil, Tancol
věrnost - voronwië
věrný - vórima, voronda
veselost - alassë
veselý - alassëa
vesmír, všechno - ilu, ilúvë
vesnice (ohrazená) - masto
vespod - undu, předp. undu-
vést (někam) - tuca-
vést, řídit - tur-
veškerý - ilqua, ilqa
větev - olwa
větřík - hwesta
větřík, jemný - vílë
vězení - mando
vězněný - manda
věž - mindo, velká - mindon
víc - yonta
více - yonta

vytrvale - voro
vytrvalý - voronwa
vytvarovat - cat-
vytváření - tanwë, curwë
vytvořit - onta-, min.č. ónë, ontanë
vyvýšený - tára
vyzařovat - faina-, alca-
vyzdvihnout - amorta-
význačný - minda
vyžádatsi - iqua-
vzbouřenec - avar
vzbudit (se) - coita-
vzdálenost - haiyassë
vzdálený - haiya, vaháya, vaihaiya, haira
vzdělaný - istima, nóla
vzdouvající se (vlny, moře) - falastala
vzdouvatse - amorta-
vzduch - vilya, wilma, wista
vzdušný - vilin
vzít, uchopit - mapa-
vzkvétající, bohatý - alya
vzkvétat - ala-
vznešenářeč - tarquesta
vznešený - arta, předp. ar-, tára, před jménem předp. Tar
vzplanout - urya-
vzpomenout si - enyal-
vzpomínka - enyalië
vzpurný - avar, pl. avari
vztek - aha
vztyčit - orta-, min. č. ortanë

Z

z - et
z, ven z, od - konc. -llo
za (něco)* - ten ( něco za něco - nat ten nat)
za, po, přes - pella
za, přes - ter
za, stranou, daleko, pryč (příslovce) - oa, oar, öa, öar
za, venku - ara
zabezpečený - varna (příčestí trpné)
zabalit - vaita-
zabít - mac-
záblesk - íta, tindë, wintil
zabránit - stama-, tap-, nuhta-, pusta-
zabrnkat - quingi-, tango-
zabušit - namba-
začarovat - luhta-
začátek - yessë
záda - aldamo
zadusit (se) - quor-
zahalený - halda
zahalovatrouškou - halya-
zahnat - auroita-
zahnout - cauta-
zahnutý - rempa (příčestí trpné)
zahojit (se) - envinyata-
zahořklý - sára
zahrnovat, obsahovat - panda-
záhy - rato
zajatec - mól
zajíc - lapattë
zakázat - ava-, min.č. avanë
základ - talma
základní - essea
zaklít - luhta-
zaklepat - tam-
zákon - axan, sanyë
zakončení - telma
zakončit - metya-, telya-
zákrok - lesta
zakrýt - tup-
zalesněný - taurëa
zamazaný - púrëa
zamotat (se) - fasta-
zamrzlý - halcin
zanedlouho - rato
zanechání - hequa
zanechat (něco, koho někde) - hehta-, min.č. hehtanë
zánik - manar, mandë
zanikání - quelië
západ - Númen
západslunce - núro, andúnë, annún, andúnië
zapadat - núta-
zapadat, klesat (o slunci) - númeta-, númenda-
západní - númenya
zápach - usquë
zápach, vůně - holmë
zapálit - urya-
zapálit, způsobitjiskření - tinta-
zaplašit - auroita-
záplava - celussë, ulundë
zaplnit - quat-
zapomenout* - etyal-
zarazit - nuhta-
zármutek - nyérë
zárodek - erdë
zaručený - sanca
záře - fairë, alata
září - Yavannië
zářící - calima, silma, tinda, rilya
zářit - cal-, calta-, alca-
zářit (bíle) - sil-
zářivý - alcarinqua, calima, rilya
zařvat - rama-
zásada - sanyë
zase - ata
zasít - rer-, min.č. rendë
zaslíbitse - vesta-*
zasněný - olosta
zásoba - foa
zastavit - tap-, hauta-, pusta-
zastíněný - halda
zastíněnýstromy - aldëa
zastínit - telta-
zastřený - halda
zastřešovat - untúpa-
zástup - sanga
zašpiněný - vára
zatajení (podst. jm.) - nurtalë
zatajit - nurta-
zatajovat - halya-
zataženo, tmavé počasí - lúrë
zatažený, tmavý - lúrëa
zatímco - írë
zátka - tampa
zatlouci - namba-
zatoulatse - ranya-
zatrpklý - sára
zaťukat - tam-
zaujímat místo - termar-
zavázat - nut-
závěr - telma
závěrečný - métima, tyelima
závěrem - mettassë
zavěsit - linga-
závoj - fana
zavolat - yal-, rama-
závora - hwarma
zavraždit - mac-
zavrčení - nur, núrë
zavrčet - yarra-
zažehnout - tinta-
zbavitněkohoněčeho - fainu-
zboží - armar (pl.)
zbytek - estë
zbytky - erin
zbývajícíčást - estë
zbývající, ti - estë
zcela - aqua
zdar - aiya
zde - símen
zde, na tomto místě - sinomë
zdechlina - loico
zděšení - ossë
zdravit - áya-
zdvihnout - amorta-
zdvojit - tatya-
zdvojnásobit - tatya-
zeď - ramba
zející - fauca
zelená - laica, laiqua
země - mar
země - příp. -ndor, -dor
země, půda - cemen
země, stát - nór, nórë, nor
zemní - cemina
zemřít - fir-
zemřít (o elfech, násilně) - qual-
zesnulý, odešlý - vanwa
zestárnout - yerya-
zet - fau-
zevnějšek - palmë, palúrë
zformovat - cat-
zhotovený - carna
zhouba - umbar
zhoubce - -ndacil
zhoubný - umbarwa
zhroutitse - atalta-, min. č. ataltanë
zchřadlý - hessa
zima - hrívë
zírat - tihtala-
zívat - háca-
zjevit (se) - helta-*
zjevný - helda
zkažený - hastaina
zkažený (mravně) - saura
zklamat - quel-, bud.č. queluva
zkroucený - norna
zkroutit (se) - ric-
zkřivený - cúna
zkřížit - tara-
zkušený, moudrý - iswa
zlato (červené) - cullo
zlato (jako barva, světlo) - laurë
zlato (kov) - malta
zlatočervený - cula, culda
zlatorudý - culda, culina
zlatý - laurëa, pl. laurië, laurina
zlatý déšť - lindeloctë, lauremistë
zlo - ulcallo
zlomený - rácina
zlomit - rac-
zlomit (se) - terhat-, min.č. terhantë, hat-
zlost - aha
zlostný* - aharwa
zlověstný - lumna
zlověstný, temný - morë
zlý, špatný - ulca, úmëa
zmenšit (se) - píca-
změť - fas, fatsë
zmírnit - lehta-
zmizelý, odešlý - vanwa
zmizet, odejít - heca-, přik. zp. heca!, sg. hecat, pl. hecal, vanya-, min.č. vannë
zmražený - halcin
zmrzlý - halcin
značit, označovat - tana-
značka - yulma
znak, písmeno - sarat, pl. sarati, tehta, pl. tehtar
znak, symbol - tanna, tengwë, pl. tengwi
znalost, vědomost - nólë, nolwë, issë
znamení, žhnoucí - yulma
znaménko, dlouhé (v psaní) - andatehta
známý, důvěrný - moina
znát - ista-, sintë-, saira-
znečistit - vahta-
znechucení - yelma
znemožnit - stama-, tap-
zničený - rácina, hastaina
zničený (někdo, něco něčím) - rúcina
zničit - rac-, hat-, hasta-
znít - lamya-
znovu - ata, předp. en-
znovunaplnit - enquat-, bud. čas enquantuva
zohyzděný - hastaina
zohyzdit - hasta-
zopakovat - tatya-
zpěnit - falasta-
zpět - předpona nan-
zpěv - lindelë
zpěvák - lindo, pl. lindar, nyello
zpěvný pták - lindo, pl. lindar
zpívající - linda
zpívat - lin-, lir-
zpomalit - lehta-
zpoza - pella
zpráva - quentalë
způsobit - tyar-
způsobit jiskření, blyštění - tinta-
zrak - cen
zrak, vnitřní - tercen
zranění - harwë
zraněný - harna
zranit - harna-
zručnost - tanwë, curwë
zrůda - ulundo, úvanimo
zřejmý - minda
zřícenina - erin
zřítitse - atalta-
ztloustnout - tiuya-
ztrácení, blednutí - fifírula
ztracený - hecil, muž. hecilo, žen. hecilë
ztracený, odešlý - vanwa
ztrácet (se) - píca-, quel-
ztrácet se, blednout (pomalu) - fifíru-
ztrácet se, umírat - fir-
zub - nelet, pl. nelci
zuby, řada zubů, zubaté pohoří - carcanë
zuřivost - aha
zuřivý - naraca, aharwa
zůstat - mar-, bud. č. maruva
zvadlý - hessa
zvadnout - hista-, hesta-
zvedatse - orta-, min. č. ortanë
zvednout - orta-, min. č. ortanë
zvětšitse - yonta-
zvětšit (se) - palu-, palya-
zvětšit, prodloužit - tai-, tay-
zvětšovatse - yonta-
zvíře - celva, pl. celvar
zvíře (čtyřnohé, ne plaz či hmyz) - laman, pl lamani, lamni
zvolit (si) - cilta-
zvon - nyellë
zvonek - nyellë
zvuk - hlonë, pl. hloni
zvuk (obecně) - lamma
zvukhudby - lin, lind
zvuklistů (šelest, šum) - escë
zvuk, hudebnívydávat - lin-
zvyk - haimë

Ž

žádat - can-, iqua-
žádost, touha - írë
žádost, požadavek - iquista
žádostivost - mailë
žádostivý - mailëa
žádoucí - írima
žal - nyérë
žár - úrë
že - yara, sa
žehnat - laita-
železo - anga
žena - nís, nissë; pl. nissi
ženský - inimeitë
žhnoucíznamení - yulma
žhnout - urya-
žijící - coirëa
život, bytí naživu - cuilë
životabudič - miruvor
živý - coirëa
žíznivý - fauca
žlutý - malina